Michael Pánek

Michael Pánek

Místostarosta města Dobřichovice,
místopředseda regionu ODS Střední Čechy

17.11.2016

17. listopad

17. listopad patří mezi nejvýznamnější dny v dějinách České republiky. V tento den si připomínáme odpor studentů a vlastenecky smýšlejících lidí proti dvěma zločinným režimům minulého století. Proti fašismu a proti komunismu. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát let později v roce 1989 díky studentům vypukla Sametová revoluce.

Svátek 17. listopadu nazývaný Den boje za svobodu a demokracii,  je jediným svátkem mezinárodního významu, který pochází z Čech. Byl vyhlášen v roce 1941 v Londýně na památku událostí roku 1939, kdy nacisté uzavřeli všech 10 českých vysokých škol, popravili 9 představitelů vysokoškoláků a 1200 studentů zbili a odvlekli do koncentračních táborů.

O padesát let později díky Sametové revoluci zakotvila v naší zemi svoboda a demokracie. V souvislosti se současným děním v naší zemi se dnes ale musíme právem ptát, zda je tato demokracie již stabilní a zralá nebo zda se tato cesta naší země ještě může zvrátit. První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk kdysi řekl, že demokracie potřebuje pro své zakořenění cca 50 let. My máme za sebou více než polovinu. Vidíme v současné době různé signály, které ukazují, jak může být demokracie a svoboda křehká. Ať již je to situace na Krymu a na Ukrajině, či přímo u nás, kdy v současné době čelíme informačnímu vákuu, cílené ruské propagandě, cenzuře zpráv a zejména cíleným dezinformačním kampaním z domácí i zahraniční politiky.  To, že demokratický vývoj, může být  silně ohrožen, můžeme vidět například na jednostranném ovládnutí mediální sféry.

Dalším významným signálem současné doby je, že v  naší zemi roste výrazně moc bývalých komunistů a estébáků.  Jsme svědky bagatelizace zločinů komunistického režimu,  do vlády a do řady dalších pro demokracii důležitých funkcí se dostávají bývalí důstojníci či spolupracovníci tajné komunistické policie STB a řadu důležitých funkcí ovládají opět komunisté.  Alarmující na tom je, že je nám to tak trochu jedno. O tom svědčí i nízká volební účast. V takto vypjaté době by měla být účast ve volbách téměř vlasteneckou povinností.

Musíme si uvědomit, že skončil čas politické  a společenské pasivity a musíme ukázat, že jsme připraveni a ochotni pro svobodu a demokracii něco udělat.

Rok 1939 většina z nás nezažila. Ti, kteří fašismus zažili a dokázali se zachovat v té době hrdinně, si zaslouží, aby byli jako národní hrdinové připomínáni a oceňováni. Ať již to jsou váleční veteráni, piloti RAF či lidé co přežili holocaust. A úcta k nim, vyjádřená například vysokým státním vyznamenáním, nemůže být podmiňována souhlasem komunistické strany Číny či Ruska.

Sametovou revoluci v roce 1989 si pamatuje již většina národa. Byla to doba obrovského nadšení, solidarity a národní soudržnosti. Pro většinu z nás byl rok 1989 zlomovým rokem. Já jsem v té době právě dokončoval vysokou školu a naše generace získala možnost podnikat, cestovat, vzdělávat se, podílet se na politickém životě a dělat vše po čem touží. To na rozdíl od generace mých rodičů, kteří svůj produktivní věk prožili v hlubokém komunismu. Můj otec strávil v komunistickém vězení jako politický vězeň 14 let a let svobody se dožil již v důchodovém věku.

Moje generace již vyrůstala ve svobodné zemi, ale ještě plně zažila totalitní režim. Máme tedy srovnání a víme, že za svobodu a demokracii se musíme a chceme postavit a bojovat za ni.

Oslavy Dne boje za svobodu a demokracii, připomínání si národních hrdinů ale i například rozsvícení svíček v tento symbolický den nám má připomenout hodnoty, za které bojovali studenti v roce 1939 a v roce 1989, tedy pravdu, svobodu a demokracii.  A my si musíme uvědomit, že tyto hodnoty nebyly a nejsou samozřejmé.

Michael Pánek

Tento článek vyšel v Magazín ProRock 5,
který si můžete stáhnout ZDE.